Počasí a jeho zaznamenávání

Meteorologie - je věda, která se zabývá sledováním a předpovědí počasí.

Počasí se stanovuje na každý den zvláš't, označuje jaká ten den bude teplota vzduchu, jestli bude jasno (bez mraků) nebo oblačno (zamračeno), jestli bude pršet, kterým směrem a jak silně fouká vítr.

Počasí se na rozdíl od podnebí může změnit ze dne na den nebo i rychleji během několika minut.

Jaké je aktuální počasí a bude v nejbližších dnech na území naší republiky lze prozkoumat ZDE.

Pokud je zrovna část Země, na které žijeme odvrácena od Slunce, tak na ni nedopadají žádné paprsky a je tma, říkáme, že je noc.

V průběhu dne může být Slunce zastíněno mraky, ve kterých se zachytí část paprsků a tehdy říkáme, že je polojasno (málo mraků) nebo zataženo (celé nebe je zataženo mraky).

Teplý vzduch stoupá vzhůru a na jeho místo se přesunuje vzduch studený, tomuto proudění vzduchu říkáme vítr. Tento pohyb může být různě silný a čím rychlejší tento pohyb je, tím intenzivnější vítr je, takže z pomalého vánku může být časem rychlejší vichřice nebo ještě rychlejší uragán.

Díky pohybu vzduchu nastává také změna teploty. K měření teploty používáme teploměry a teplotu měříme ve stupních Celsia (°C).

Existují i jiné teplotní stupnice. Je třeba si však zapamatovat, že mezinárodní hlavní jednotkou teploty je kelvin, značka K (Kelvinova stupnice).

Srážky souhrnně nazýváme déšť, sníh a kroupy. Odpařená voda je obsažena v mracích (velké množství malinkých kapiček), které spadnou na Zemi jako déšť. Pokud ale je teplota nad zemí nízká (nižší jako 0°C), potom se malé kapky přemění před dopadem na kousky ledu. Tyto kousky do sebe narážejí a tvoří sněhové vločky ... padá sníh.

K měření množství srážek se používá jednoduchý nástroj srážkoměr. Trychtýř vede do nádoby, která zachytává vodu. Každý den ve stejný čas se pak obsah této vody nalije do odměrného válce a stanoví se její objem.