Voda

Voda pokrývá 2/3 povrchu naší planety a jen 1/3 na Zemi je pevnina.

Většinu vody najdeme v mořích a oceánech - toto je voda slaná (proč tomu tak je neví ani vědci, ale část solí se do vody dostává z podmořských sopek).

Voda sladká, tedy nemá slanou chuť je povrchová voda v řekách, jezerech, zmrzlá v ledovcích a taky voda podzemní.

Ze slané vody mohou být živi pouze mořští živočichové a rostliny, ale živočichové a rostliny na pevnině přijímají pouze vodu sladkou !

Vývěr je místo, kde voda opouští podzemí a vytéká na povrch prameny. Taková voda se nazývá pramenitá a přímo od pramene bývá voda často čistá a ihned vhodná k pití. Voda vytéká z pramenů a vytváří potůčky a říčky, do nichž stéká i dešťová voda, která se nestihla vsáknout do půdy. Jak tyto potůčky a říčky protékají krajinou, tak s sebou berou části půdy a mění tak postupně krajinu.

Povrchovou vodu můžeme použít jako pitnou až po vyčištění v úpravnách vody. Použitá voda z domácností se musí čistit v čistírnách odpadních vod. 

Vodu najdeme na Zemi ve všech třech skupenstvích :

Pevné skupenství - v tomto stavu se vyskytuje voda pod teplotou 0°C - led, sníh

Kapalné skupenství - od 0°C do 100°C - řeky, jezera, dešťové kapky

Plynné skupenství - při 100°C kapalná voda vře a mění se intenzivně na vodní páru (pozor, voda se odpařuje pomalu i při běžné teplotě)

Tyto přeměny probíhají oběma směry, tedy při ochlazení vodní páry vzniká opět kapalná voda a její schlazení pod 0°C vzniká zase led.

Právě díky těmto změnám je voda na Zemi v neustálém koloběhu. Z moří a oceánů se díky ohřevu od Slunce odpařuje voda (sůl zůstává stále v mořích). Vodní pára se na obloze ochladí a padá zpět na Zemi ve formě deště už jako voda sladká. Tato dešťová voda se částečně vpije do půdy a zbytek nateče do potůčků a řek, které se vlévají do moře a oceánů ... a odtud se zase vypařuje a tak cyklicky pořád dokola ... tento nekonečný koloběh znázorňuje následující video ...

Objem

Objem je veličina, pomocí které vyjadřujeme velikost prostoru, který vyplňuje nějaké těleso.

Na obrázcích je zakroužkovaná informace, že láhev od Coca Coly má objem 2 litry a kanystr má objem 20 litrů. Tolik kapaliny nebo plynu jsou schopny tyto nádoby pojmout. Více už ne, protože objem těchto těles pak už bude vyčerpán.

Nejčastěji měříme objem látek v kapalném skupenství... k tomu používáme odměrný válec, což je trubice, na níž jsou nakresleny čáry (stupnice), udávající aktuální objem. Do prázdného odměrného válce nalijeme měřené množství kapaliny a ze stupnice pak odečteme její objem.

V tomto případě má kapalina objem 86 ml (mililitrů).

Při změnách skupenství vody se mění její objem. Když například nalijete doplna skleněnou láhev vodou a dáte ji do mrazáku, láhev se roztrhne. To protože voda v pevném skupenství má větší objem, než v kapalném. Stejně tak, když začnete vodu zahřívat v hrnci s pokličkou, tak při varu, kdy se mění v páru začne poklička nadskakovat. To protože 1 litr vody se přemění na 1,6 litrů páry a tento nadbytečný objem není schopná nádoba pojmout (tedy za normálního tlaku).

Voda a život na Zemi

Život bez vody není možný.

Přijímají ji všichni živočichové, rostliny i houby. Voda uvnitř celého těla organismů rozvádí životně důležité látky, tak zajišťuje správnou funkci všech orgánů.

Vodu přijímají organismy buď přímým pitím, potravou, povrchem těla a ryby navíc žábrami.

Z organismů se voda vypařuje a vylučuje pomocí vylučovacích orgánů.